Mlýnek KoMo Fidibus XL – elektrický mlýnek na obilí (600 W) – Zkušenost mistrů lektvarníků

Bylo v síni cechovní, když se shromáždili mistři, aby o nové divotvorné mašinérii hovořili.

V koutech doutnaly kahany, v polici rachotily džbány a na stole stál sám předmět dnešního rokování – mlýnek KoMo Fidibus XL, kus bukového dřeva krásně se lesknoucího, s útrobami ukrytými, v nichž se číhají kameny tvrdší než drahokam, a motor silnější než tři páry kovářských měchů. Kapacita jeho násypky byla větší než srdce nenasytného měšťana – až 1200 gramů zrn v jediném sypu pojme, a výkon šesti set wattů v jeho hruď vložen.

První povstal Ambrož Šťávomil, vousy rozcuchané, oči jiskrné a hlas spíše pobavený nežli učený:
„Ejhle, bratři moji a sestry moudré! Co tu máme? Není to sud vína, není to džbán šťávy, leč věc ještě cennější: stroj, jenž udělá mouku jemnou, že by se andělům na jazyku rozplynula. Pamatujete, jak jsme kdysi museli obilí v hmoždířích drtit, až jsme si dlaně zkrvavili? A zde – pouhým otočením násypky nastavíš hrubost, a motor se dá do díla, jako by se v něm ukryl sám obr mlýnský. Ječmen, žito, pšenice, ba i tvrdý kamut – vše promění v sníh, jenž není chladný, leč teplý životem. A co víc, při mletí se nepřehřeje, do osmačtyřiceti stupňů se drží, takže enzymy, vitaminy i všechen ten život – zůstává! Člověk pak do bochníku vdechne, co příroda sama vložila.“

Na to se lehce pousmála Lusinda Bylinná, věnec lučních květin vpleten do vlasů, a rukou pohladila bukové dřevo mlýnku.
„Ambroži, tvá slova jsou veselá jak potok v jarním tání, ale nechť čtenář ví i to, co jest skryto oku. V zrnu totiž sídlí moc veliká. Hořčík v prosu duši utiší, železo v čočce krev posílí, fosfor v hrachu mysl zostří. A když vše semele Fidibus XL, neodejme těmto darům jejich sílu. V průmyslových mlýnech mívají válce železné, co zrno spálí, vytrhnou klíček, otruby odhodí, a člověku zbude bílý prach, z něhož se dělá chléb měkký, ale prázdný jak slib kupce. Zde však – všechno zůstane: vláknina, minerály, oleje. Proto pravím, že každý, kdo do domu Fidibus XL přivede, ten bránu k životu čistému otvírá.“

A tu se zvedl Baltazar Hrdlolejný, jehož hlas byl hluboký jako hrom, a pohled přísný jak ostrý srp.
„Aj, slyšte! Tento stroj není hříčka, leč nástroj vážný. Motor šesti set wattů, kameny korundové, co ani čas nepokoří. Ty kameny, bratři, jsou jak vojáci věrní – ať meleme hodinu či deset, stále budou sekati, stále budou dříti, bez únavy, bez slitování. A řeknu vám, co se dá v něm rozdrtit: nejen zrno pšeničné a žitné, ale i čirok, quinoa, pohanka, jáhly, kukuřice tvrdá jak hlava burského kupce. A kdyby někdo pochyboval – vězte, že i mořská sůl v něm poslušně prach se stane, i káva vonná, i koření ostré. Takový je rozsah moci Fidibus XL! A to, že dřevem bukovým obalen, toť znak ušlechtilosti. Každý kus stromu prosycen rostlinným olejem, aby vydržel víc než desetiletí – vydrží, pravím, i po život následující.“

Šťávomil si přisedl, usrkl z pohárku piva a zasmál se:
„Baltazare, kdybys takový mlýnek měl v mládí, jistě bys dnes nebyl tak hrdlolejný, ale spíš pšeničnoplný! Pravím vám – toť nástroj pro hospodyni i pro hostinského. Ovesná mouka na kaši, rýžová na sladký dezert, cizrnová na placky – všechno rychle a vesele. A kdo má rád chléb kváskový, ten nechť ví, že Fidibus umele mouku živou, plnou klíčků, a kvásek tak poroste, že vám z díže vyběhne.“

Lusinda přikývla:
„A nezapomínejme na krásu té jednoduchosti. Hrubost nastavíš jen lehkým otočením, a čistíš bez nářadí – otevřeš, vyfoukáš, vysaješ. A kdyby mlýnek týden stál, pak hrst rýže do něj, a je zas čistý, jak by se právě narodil.“

A Baltazar zakončil první disputaci slovy, jež zapsal i kronikář:
Mlýnek „Komo Fidibus XL není pro slabé. Jest pro ty, kdož chtějí svobodu od kupců a jejich vybělených prášků. Kdo jej má, ten má moc nad vlastním chlebem. A chléb, bratři – toť život.“

Když plameny v kahanech dohasínaly a v síni se rozhostilo ticho,

začal znovu hovořiti Ambrož Šťávomil, bradu opřenou o dlaň a úsměv potměšilý:
„Bratří i sestry, dřív jsme říkali: chléb náš vezdejší dejž nám dnes. Ale ejhle, když jsme chléb z kupcova obchodu pojídali, žaludek se kroutil a síla nižádná. Teď však, když mouku sám doma semelu, vím, co jím. A kdo KoMo Fidibus XL doma má, ten se stane pánem svého bochníku. Vydržte jen pár okamžiků – dvě stě gramů jemné mouky za minutu – a hle, díže je plná prášku, co voní po polích a po slunci. Než bys stačil vypít džbán piva, máš mouku hotovou. A není v ní jen bílá smrt, jak říkají trhovkyně, leč celé zrno – klíček, otruby, všechno, co tělo sílí. Toť jako by člověk jedl samo světlo, které rostlina v sobě uchovala.“

Lusinda Bylinná se zasmála lehkým smíchem, jak když vítr pohladí kvetoucí louku, a dodala:
„Ano, Ambroži, ať čtenář ví, že mouka není jen o pečivu. Ze špaldy dostane vlákninu, jež trávení očistí; z amarantu zas vápník a železo, aby kosti nevrzaly; čočka a cizrna zas proteiny, co svaly staví a hlad zažehnají. A v každém zrnu je cosi posvátného – když je rozemelete těsně před pečením, živiny jsou čerstvé a mocné. V regálech kupců mouka stárne, vitaminy se vytrácí, oleje žluknou. Ale Fidibus XL dává lidem moc vzít zrno do ruky a říci: teď, a ne jindy! Semelu, co potřebuji, a hned zpracovávám. Toť kouzlo jednoduchosti.“

Tu vstal Baltazar Hrdlolejný, udeřil dlaní do stolu, až pohár s pivem poskočil, a hromovým hlasem pronesl:
„Slyšte, lidé! Mlýnek KoMo Fidibus XL není hříčka ani rozmar, nýbrž zbraň proti slabosti. V něm můžete umlít nejen pšenici a žito, leč i tvrdou kukuřici, čirok, rýži, ba i kávu pro ranní bdělost a koření ostré, co krev rozproudí. Všechno to v jediném těle bukovém, co voní lesem a olejem. A co je nejdůležitější – ty kameny, korundové a keramické, jsou nezničitelné! Nikdy se neztupí, nikdy neunaví. Jest to nástroj, co vydrží déle než deset let – možná déle než některá manželství!“

Šťávomil, rozesmát, dodal:
„Pravda, Baltazare! Kdyby Fidibus XL byl ženou, vydrží v kuchyni věrně, i když manžel v hospodě zapomene cestu domů. A řeknu vám – kdo semele mouku doma, ten nepotřebuje chemii, zlepšovače, barviva. Mouka je živá, těžká vůní, a chleba z ní se nafoukne sám, kvásek jej vynese jak vítr drakův. A když se muži ráno do práce vydají, placka z čerstvé mouky dá jim víc síly než kdejaký kupec s jeho sladkostmi.“

Lusinda dodala tiše, jakoby k sobě:
„A ženy zas budou věděti, že tělu dávají to, co příroda chtěla. Žádné prázdné kalorie, žádná mrtvá hmota. Ale vitaminy, enzymy a minerály, co v zrnu klíčí. A když to dětem podáš, vyrostou pevné, zdravé, a snad i moudřejší než my sami.“

Baltazar pozdvihl pohár a slavnostně uzavřel:
„KoMo Fidibus XL – toť není jen mlýnek. Toť brána k svobodě, k chlebu poctivému, k tělu silnému a k duši spokojené. Kdo jej do domu přivede, ten může říci: Já nejsem otrokem trhu, já jsem hospodářem svého života!“

A mistři, spokojeni, zvedli své číše – jedni s pivem, druzí s čerstvým mlékem, Lusinda se šálkem bylin – a společně pronesli požehnání:
„Kdož semele sám, ten žije dlouho. A kdo vlastní Fidibus XL, ten může se smát i hladovým časům.“

Shrnutí

Mistři Cechu se jednomyslně shodli, že KoMo Fidibus XL je víc než pouhý mlýnek – je to spojenec člověka, strážce zdraví a jistota každodenního chleba.

Ambrož Šťávomil chválil rychlost a lehkost mletí – 200 gramů jemné mouky za minutu – a smál se, že Fidibus dává lidem více síly než kdejaký kupec se svými sladkostmi.

Lusinda Bylinná zdůraznila zachování živin, enzymů a vitaminů, které se v průmyslové mouce ztrácí. V každém zrnu vidí dar přírody – hořčík, železo, fosfor – a Fidibus je umí přenést do každého bochníku.

Velmistr Baltazar Hrdlolejný burácel o síle motoru a nezničitelných kamenech, které vydrží desetiletí. Připomněl, že Fidibus XL není hříčka, ale zbraň proti slabosti a hladovým časům.

Společně zakončili své hodnocení požehnáním:
„Kdo semele sám, ten žije dlouho. A kdo vlastní Fidibus XL, ten se směje i hladovým časům.“

Klíčová slova
Cech Mistrů Lektvarníků, mistři lektvarů, léčivé elixíry, byliny a alchymie, přírodní léčba, léčivé lektvary, mistři léčitelé, květinové esence, očistné odvary, tradiční receptury, přírodní medicína, léčivé směsi, alchymisté, bylinkářství, elixíry zdraví, léčitelství, přírodní elixíry, mistři lektvarů, fantasy léčitel, ochrana přírody magický příběh české fantasy, česká fantasy povídka, inspirováno staročeským jazykem, recenze, Mlýnek Komo Fidibus XL, Mlýnek Komo XL, elektrický mlýnek na obilí, elektrický mlýnek na mouku, Mlýnek na mouku Komo XL, Komo XL